Noční obloha v listopadu a prosinci

S klesajícími teplotami přicházejí krásná zimní souhvezdí. Zkracuje se nám den a prodlužuje noc, což uvítá každý pozorovatel. Jen kdyby s tím nebyla spojená ta děsná zima. Asi každý, kdo někdy pozoroval v zimních nocích ví, o čem píši. Mráz, který Vám zalézá pod nehty i přes rukavice, v kterých se navíc obtížně ovládá okulárový výtah a nemluvě o výměnách okulárů.

Pokud jste ale takoví drsňáci, že Vám tyhle nepříjemnosti přetrpíte, tak Vám bude odměnou určitě mnoho zajímavých objektů na noční obloze.

Planety

Z planet v těchto měsících můžeme jmenovat kromě celkem nezajímavého Uranu, který ale pokud najdete vlatnoručne dalekohledem bez navádění tzv. "postrkem"z hvězdy na hvězdu, tak z něj budete mít určitě velkou radost, také největší a nejaktivnější planetu Sluneční soustavy - Jupiter, Mars a Saturn.

Co můžeme pozorovat na jednotlivých planetách?

Uran - v dalekohledu se jeví jako namodralá hvězda, která se při použití větších zvětšení změní v malý kotouček a my můžeme konstatovat, že jsme našli planetu.

          V našem případě se jedná o Uran.

Jupiter - už při vyhledávání této planety v hledáčku můžeme spatřit čtyři jeho nejvetší měsíce, které velmi rychle mění své postavení vůči planetě a při přechodu těchto

            měsíců přes kotouček, spatříme i jejich stín vržený na planetu.

          - dále pozorujeme pásy oblačnosti v podobě tmavších s větlejších pruhů. V jednom z nich, při správném natočení planety, se objeví i obrovská bouře - Velká rudá

            skvrna (GRS), která se v dalekohledu jeví spíše jako nažloutlá. Do této bouře by se vešly dvě až tři naše planety Země.

Mars - i tato planeta nabízí pár zajímavých úkazů. Při pozorování neozbrojeným okem sptříme rudě svítící hvězdu. Pokud máme možnost se podívat skrz dalekohled,

          hledejme na pólech tzv. polární čepičky a třeba i albedové útvary v podobě tmavších a světlejších skvrn.

Saturn - "pán prstenů" to je tato asi nejkrásnější planeta. V tomto roce je oproti předchozímu roku ještě více otevřen jeho prstenec, což slibuje ůepší podmínky pro

              spatření Cassiniho dělení.

DSO 

Noční obloze vévodí tak zvaný Pegasův čtverec. Právě v tomto souhvězdí, přesněji v jeho zadních nohách, které tvoří souhvězdí Andromédy, se nachází krásná galaxie s katalogovým číslem M31. Tato spirálová galaxie je nám nejvíce podobnou a prozkoumanou galaxií.   

Typickým zimním souhvězdím je Orion.

Jen heslovitě zajívávé úkazy v tomto souhvězdí - Velká mlhovina v Orionu (M42) spatřitelná neozbrojeným okem v místě jeho meče

                                                                 - rudý obr Betelgeuse, ktery tvoří jeho pravé rameno

                                                                 - hvězda Rigel, která při velkém zvětšení ukáže svého průvodce

Podle mytologie se Orion brání útoku býka.

Souhvězdí býka - s jasnou hvezdou Aldebaran, který tvoří jeho oko

                      - v tomto souhvězdí je krásná otevřená hvězdokupa - Plejády. Pohledem na Plejády uvidíte devět až jedenáct hvězd. Při použití dalekohledu

                        spatříte až dvestě členů

Dále na východ najdeme souhvězdí Blíženců s otevřenkou M35 a souhvězdí raka s hvězdokupou Jesličky.

Výroba

1) Obrázek vytiskneme na papír formátu A3 (postačí i A4) s co nejvyšší gramáží, nebo alespoň podlepíme například čtvrtkou.

2) Vytřihneme oba díly mapy

3) V části s návodem vystřihneme ovál a podlepíme ho průhlednou fólií

4) V místě křížku nad Polárkou spojíme oba díly patentkou

Chceme-li prodloužit životnost mapky, tak si ji necháme zalaminovat, nebo přelepíme obyčejnou izolepou.

Můžeme se také pokusit vyrobit mapku jako jeden kompaktní celek, jak je vidět na obrázku na Orientační pomůcce z roku 1954. Její výroba je ale poněkud složitější.

Použití

Při určování světových stran hledáme nejdříve polární hvězdu. To se nám podaří velmi snadno, známe-li souhvězdí Velké medvědice, zvané též Velký vůz. Prodloužíme-li pětinásobně vzdálenost dvou zadních hvězd v tomto souhvězdí, najdeme jasnou hvězdu - Polárku. Kolmice spuštěná od Polárky k obzoru ukazuje sever. Jih je na straně protilehlé. Mapku připravíme k pozorování natočením data měsíce proti současné hodině. Oválný výřez potom znázorňuje viditelnou část oblohy. Postavíme se tváří k jihu a mapku zvedneme nad hlavu tak, aby sever směřoval k polárce. Jednotlivé hvězdy i souhvězdí najdeme ve směrech, jež ukazuje mapa.

Mapka

Lukáš Přibyl

   Fred Bruenjes     

V sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách budete mít jedinečnou šanci vyslovit spoustu svých tajných přání. Právě na tento den letos

vychází maximum meteoritického roje Perseidy. Perseidy, jinak lidově nazývané také "Slzy svatého Vavřince".

Vznik

Když řekneme:,,Koukej, padá hvězda!" Ve skutečnosti sledujeme déšť kometárního prachu, který vznikl z komety Swift-Tuttle 1862 III.

Jak prach vstupuje do atmosféry, tak se třením zahřívá a zanechává za sebou světelnou stopu.

Při pozorování připadá člověku, že meteory vylétají z jednoho místa ze souhvězdí Persea. Tomuto místu říkáme radiant roje. Toto je způsobeno obyčejnou perspektivou, protože ve skutečnosti jsou dráhy prachových částí na sebe rovnoběžné.

Podmínky letos

Roj je činný v rozmezí od 17. července do 24. srpna, přičemž letošní maximum je stanoveno na sobotu 13. srpna v ranních hodinách.

Jak jsem předeslal, tak lze roj sledovat již koncem července, ale četnost meteorů je velmi malá. Postupně se ale Země dostává do hustšího

proudu meteoroidů a aktivita se každým dnem zvyšuje. V maximu jich můžeme zahlédnout až sedmdesát.

Pozorování

Základem každého úspěšného astronomického pozorování je sledovat pod tmavou noční oblohou. To letos půjde jen těžko, protože

právě v době maxima roje bude Měsíc v úplňku a slabší meteory zaniknou v jeho svitu.

Vy, co bydlíte ve městě, nebo poblíž městských aglomerací, určitě vyjeďte za pozorovaním někam mimo světelné znečištění.

Meteoritický roj nemá smysl sledovat žádnou aperturou. Nejlepší je si vzit lehátko, nebo spacák s karimatkou, lehnout si do trávy a koukat

směrem k radiantu roje. Meteory jsou zcela náhodné a poměrně rychlé. Nejlepší doba pro pozorování je od půlnoci do rozbřezku.

Nezapomeňte, že ikdyž máme stále léto, je potřeba si s sebou vzít i teplejší oblečení a určitě neuškodí ani teplý nápoj v termosce.

Lepší podmínky čekáme příští rok, kdy by neměl být roj rušen svitem Měsíce, protože se v té době bude blížit novu.

Pozadí roje doplní ještě tři planety - Jupiter, Merkur a Venuše...

Výsek hvězdné oblohy 13. srpna 2011, 2:00 SELČ

Lukáš Přibyl    

Na Jičínské hvězdárně, probíhá pozorování každý týden v pátek po setmění. Vždy, když je viditelnost alespoň trochu dobrá.

V případě zájmu o návštěvu hvězdárny je potřeba se předem  telefonicky ohlásit na jeden z kontaktních telefonů.

Vstupné je 20,- Kč